Co si pamatuji, zvířata byla vždy součástí našeho života.

Prvního psa jsme si pořídili v mých 5 letech a to kříženku jezevčíka jménem Bety, která byla hlavně rodinným společníkem a parťákem. Byla velice tvrdohlavá a nepotřebovala příliš kontakt, stačilo jí, že jsme byli v dohledu a byla spokojená. Jenže nic netrvá věčně. Velice brzy se u ní začaly projevovat typické neduhy jezevčíka a v 6 letech nám málem přestala chodit. V této době nám jako blesk z čistého nebe spadla do života 10 měsíční kříženka Border kolie Nelly, zachráněná z nevhodných podmínek. Tehdy jsme ještě nevěděli, jak moc nám právě tohle stvoření změní život k nepoznání. Nelly si nás všechny svou nezaměnitelnou povahou získala už při prvním setkáním a to i Betynku, která jakoby získala nový impuls pro život. Stal se z ní takový naš malý zázrak. Naučila nás, co je to kynologie a jaké pouto vytváří mezi psem a majitelem. Ukázala nám, jak je život s borderkou magický a jedinečný.

Betynka díky ní znovu ožila a neměla žádné potíže až do svých 11 let, kdy se opět problémy se zády začaly znovu ozývat a přibývali další. V roce 2016 a její potíže se zhoršily a my čekaly nejhorší. Rozhodli jsme se, že štěně si vezmeme ještě za jejího života. Částečně jsme doufali, že by jí mohlo by mohlo pomoct tak, jako kdysi Nelly a částečně jsme věděli, že až odejde, Nelinka, která na ní byla závislá bude tesknit. V této chvíli už jsme věděli, že naším dalším psem bude borderka s PP, jelikož mně lákaly psí sporty. No a tak začalo naše hledání. Nedalako Zlína, odkud pocházíme, se zrovna měl narodit vrh. Brzy se štěňátka narodila, ale po první návštěvě mi bylo jasné, že ač je chovatelka skvělá, mně je souzeno štěňátko odjinud a tak hledání pokračovalo. Pár dní poté zveřejnila paní Půlpánová (Chs Foxy Fox) fenečku po zrušené rezervaci a to byla pro mne láska na první pohled. Vše zaklaplo, jak mělo a ač bylo na holčičku spoustu zájemců, ještě ten večer měla jméno. Hira, naše malá vysněná bordeří princezna. Teď už zbývalo jen doufat. Brzy nám již psala paní chovatelka, že holčička jde k nám. O týden později jsme si ale všimli, že zdraví Betynky se zhoršilo. Po hovoru a návštěvě veterinářky se prokázalo akutní selhání ledvin a nám nezbylo nic jiného, než ji nechat odejít. Bylo to skoro jako by jen čekala na správný moment, až bude vědět, že přijde někdo další, kdo si získá místo v našich srdcích a alespoň částečně zmírní bolest z její ztráty.

O dva týdny později jsme se vydali do Pardubic. Po příjezdu bylo jasné, že jsme se rozhodli správně. Hira se stala mým osudovým psem, mojí učitelkou a spřízněnou duší. Každý den s ní je obrovským požehnáním a už si nedovedu představit život bez borderky. To bylo také důvodem k založení mé chovatelské stanice. Její název Unique Legacy odráží jaké borderky jsou. Prostě jedinečné, nazapomenutelné. A její odkaz a všechno, co mi dala bude napořád žit v jejich potomcích, kteří to samé předají svým majitelům.

Všem, kteří dočetli až sem, s Hiruškou děkujeme a těšíme se, až Vás poznáme osobně!